Série:
The Hunt
- Originální název: The Hunt
- Autor: Andrew Fukuda
- Překlad: Jakub Kalina
- Nakladatelství: Fragment
- Rok vydání: 2014
- Počet stran: 304
- Vazba: Brožovaná
Anotace: Jak zůstat
na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po
jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe.
A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních.
Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá
neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil
honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina
bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou
v něm probudí city, které do té doby neznal. Gen našel něco a někoho, za co má
cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je
stále silnější...
Recenze na podobné knihy:
Obálka: Rozhodně přiláká čtenáře, líbí se mi
výrazné barvy. Červená je sázka na jistotu a logo Young Adults se konečně hodí k obálce.To chce potlesk!
Proč jsem si knihu vybrala: Hunger Games totálně zbožňuju! Když jsem se
dozvěděla, že bude vycházet kniha, která bude v podobném duchu, bylo jasné, že
si ji přečtu.
„Určitě jsem na správné stopě!“
(strana 97)
Děj: Gen žije ve světe plném upírů,
dodržuje přísná pravidla a snaží se, aby nikdo nezjistil, že je člověk. To je
za dané situace velmi obtížné, nesmí se smát, dávat oči v sloup a hlavně
nezapáchat.
Gen nedokáže, to co upíři,
takže je maskování velice obtížné. Když je zahájen Hon na poslední lidi
(glupany) je celá společnost v očekávání. Gen se netouží tohoto klání zúčastnit,
ale přesto je vybrán. A jak vyhrát hru, kterou vyhrát nemůžete?
"Vrhnou se na mě. Jakmile
zapadne slunce, dostanou mě." (strana 233)
Hodnocení: Hon se nevyhne srovnání s Hunger Games, předem bych radila, abyste nic nesrovnávali. Hon je velmi dobrá knížka, ale v
porovnání s Hladovkami na mě tolik nezapůsobila. Moc se mi nelíbilo ztvárnění
upířího světa, se kterým jsem se neztotožnila, ani jsem neměla pocit, že čtu
příběh o upírech.
Pozitivně jsem hodnotila, že se autor snaží
zničit lidskost a přesto považuje upíry za lidi. Některé principy upírského chování
mi moc neseděly (podivné škrábání), zároveň byla velmi dobře vykreslena
strnulost a statičnost upírů.
Také upíři ve škole museli být hodně málo vnímaví, co se potu týče, každou chvíli
jsem měla pocit, že někomu dojde Genův původ.
"Tohle nejsou obyčejní
glupani - takoví, o nichž jste četli nebo slyšeli." (strana 49)
Zajímavé
je rozložení knihy, rozhodně je z celého schématu jasné, že se chytají další
díly. Konec úplně nutí k přečtení dalšího dílu. Hon je hodně kontrastní a to přitahuje čtenářovu pozornost. Bavilo
mě přemýšlet nad světem, jak ho Andrew
Fukuda vykreslil.
Procenta - aneb jak se mi líbí:
·
CZ
obálka: 90 %
·
Děj:
80 %
·
Love
story: 85 %
Celkový dojem: 85 %- Za věnování recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment.
- Knížku si můžete objednat ZDE.
Zdroje:
Žádné komentáře:
Okomentovat