Recenze: Krvavá romace - Věčná touha

Věčná touha

Série: Krvavá romance

•          Originální název: Dunkles Versprechen
•          Autor: Alice Moon
•          Překlad: Michaela Škultéty
•          Nakladatelství: Fragment
•          Rok vydání: 2012
•          Počet stran: 240
•          Vazba: Brožovaná

Anotace: Sára nyní zná Dustinovo temné tajemství. Je nesmrtelný a touha po lidské krvi ho postupně mění v monstrum. Zachránit ho může pouze pravá láska. Po smrti spolužačky Anny však Dustin zmizí a Sára, přesvědčená o tom, že jen ona ho může zachránit, se vydává do lesa za ním. Zde se ale skrývá krásná Emilia, kterou Dustin zradil a ona přísahala pomstu. Jaké nebezpečí Sáře hrozí? Převáží v Dustinovi jeho stále ubývající dobrá stránka, aby Sáru zachránil?

Obálka: Ten samý problém jako má jednička se opakuje i u Věčné touhy. Dejte pryč ten holčičí obličej! Na druhou stranu musím říct, že obálka vypadá líp, než ta předchozí. Asi nezbývá nic jiného než si zvyknout.

Proč jsem si knihu vybrala: Moje posedlost dokončit nedočtené série se mi stává osudnou. Ač je série sebehorší, dočítám ji. Není divu, že se odvážně pouštím do druhého dílu Krvavé romance.

„Možná přece jen nebylo všechno marné, možná se věci nakonec obrátí k lepšímu.“ (strana 200)

Děj: Konečně se provalilo co je Dustin zač! Sára si ani nestihne na Dustina – upíra zvyknout a už zmizí. Spolužačka Anna je nalezená mrtvá a všichni svalují vinu na Dustina. Sára je rozhodnutá svého vyvoleného bránit a chce ho najít. Na scénu přichází Emilia, nikdo netuší co je zač, ale nikdo z ní nemá dobrý pocit.  

Jak děj působí? Dustin chce držet Emilii daleko od Sáry, Sára si myslí, že Dustin se chce držet daleko od ní a Emilia se chce dostat k Dustinovi i Sáře. Zapeklité… 

„Dustin nevěděl, zda je toho ještě schopen, jestli smí to, co cítí, nazývat touhou.“ (strana 61)

Hodnocení: Velká výhoda druhého dílu se ukazuje hned na začátku. Dustin uteče od Sáry a tak se vyhneme trapným citovým výlevům, sice nás to neubrání stálému skuhrání zoufalé Sáry, ale dá se to vydržet. Rozplétá se zajímavý příběh kamarádky May a zjišťujeme i podrobnosti o Jonathanovi. Vlastně každý příběh je zajímavější víc, než ten Sářin.

Osamocený Dustin solidně magoří a jediné co dělá je, že myslí na tajemnou upírku, která mu chce škodit. ONA je všude a chce všem ublížit. Skoro nevěřím, že se JEHO noční můry splní a ONA se objeví. Nakonec poznáváme Emilii, díky které se Dustin chová jak maniak. 

„Někdo zde byl. ONA, prolétlo Dustinovi hlavou.“ (strana 124)

Alice Moon se snaží závěr podávat jako epické finále, to sice výrazně nepřekvapí, přesto (v rámci této série) navnadí ke čtení dalšího dílu. Kdo se prokousal až ke konci druhého dílu, zvládne i ten třetí.

Procenta - aneb jak se mi líbí:

·         CZ obálka: 70 %

·         Děj: 30 %

·         Love story: 35 %

Celkový dojem: 45 %

• Za věnování recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment.
• Knížku si můžete objednat ZDE.

Zdroje:

Anotace + obálka

Obrázky

Recenze: Krvavá romance - Polibek nesmrtelnosti

Polibek nesmrtelnosti

Série: Krvavá romance

•          Originál: Kuss der Unsterblichkeit
•          Autor: Alice Moon
•          Překlad: Michaela Škultéty
•          Nakladatelství: Fragment
•          Rok vydání: 2012
•          Počet stran: 248
•          Vazba: Brožovaná

Anotace: Jako by nestačilo, že je Sára osamělá a nemá mnoho přátel, neustále ji navíc pronásledují hororové sny. Když na začátku školního roku nastoupí do Sářiny třídy nový kluk Dustin, její život se převrátí naruby. K tajemnému spolužákovi ji něco nevysvětlitelně přitahuje. Zdá se jí, že je spojuje jakési neznámé, velmi silné pouto. Sářina jediná kamarádka May se jí však snaží Dustina rozmluvit. Co před Sárou skrývá? Kdo je záhadný Dustin a jaké je jeho tajemství?

Obálka: Barevně je všechno v pořádku, ale myslím, že by bylo lepší vsadit jen na růžové pozadí a kytičkové lemování. Dívčin obličej mi do obálky vůbec nepasuje a kazí celý efekt.

Proč jsem si knihu vybrala: Znáte to, špatná recenze je mnohdy lepší než průměrná, a tak jsem se dostala ke čtení Krvavé romance. Na knihu jsou tak negativní recenze, až to udivuje. Zajímalo mě, jestli všichni kopírují názory a kniha si jen nese špatné renomé nebo je to opravdu taková hrůza, která se nedá číst.

„Co by jí také řekl? Jak by to měl všechno vysvětlit?“ (strana 136)

Děj: Sára nemá dobré období, s nikým nechce moc kamarádit a uzavírá se do sebe. V novém školním roce se seznámí s Dustinem, ke kterému ji to táhne, i když nechápe proč. Kamarádka May ji varuje, aby si s Dustinem nic nezačínala. Nadšený není ani kamarád Jonathan, který po Sáře pokukuje a přítomnost Dustina mu výrazně kazí plány. Dustin se za začátkou zaobírá jen tajemnou ženou, ale když se objeví Sára, musí se na ni soustředit a uvědomuje si, že by mohla všechno změnit.

„Sára jakoby bezděčným gestem chtěla posunout své srdce zpátky doprostřed těla, kam patřilo a kde měl jeho tlukot smysl, aniž by se dral na povrch.“ (strana 51)

Hodnocení: Kravavá romance míchá všechny možné motivy a nějak se nedaří spojit je dohromady. Máme tady naivní Sáru, melodramatického Dustina a nečekané tajemství. Sára je za outsidera na střední škole a Dustin je tak krásný, že se na něj lepí všechny holky ze školy (kolikrát to už tady bylo?). Alice Moon neumí s postavami pracovat, nijak je nerozvíjí, nenechá je uvažovat a dělá z nich malé postavičky, které si prostě neoblíbíte, ani kdybyste se snažili. Celý děj je tak předvídatelný, že nemá smysl hledat nějakou kreativní zápletku. 

„Nehybné ticho. Nic, žádný zvuk.“ (strana 53)

Chápu, že se spousta lidem kniha nelíbila. Tempo je pomalé, hlavně kvůli neustálému průtoku pocitů, které každou chvíli má Sára nebo Dustin. Bohužel celý děj jen zpomalují. Ke konci už jsem neměla sílu a četla jsem jen přímou řeč.

Krvavá romance má v sobě moc chyb, které se slučují a dělají z knihy opravdu utrpení. První díl odradí hodně čtenářů a dostat se k pokračování je nadlidský výkon.

Procenta - aneb jak se mi líbí:

·         CZ obálka: 65 %

·         Děj: 35 %

·         Love story: 35 %

Celkový dojem: 45 %

• Za věnování recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment.
• Knížku si můžete objednat ZDE.

Zdroje:

Anotace + obálka

Obrázky

Letní knižní HOP - Výherce

 Letní knižní HOP je u konce a já bych chtěla poděkovat všem, co se účastnili.

Vyhrát může jen jeden a pokud jste nevyhráli - nesmutněte. Brzy se bude konat další soutěž, na které budete mít šanci zazářit.

Teď k tomu nejdůležitějšímu.

  Vítězem se stává:

Recenze: 13. komnata milenek

13. komnata milenek

Nevěra v přímém přenosu, aneb když láska bolí

•          Autor: Sofie Králová & Tomáš Kristl
•          Nakladatelství: Economicus
•          Rok vydání: 2012
•          Počet stran: 160
•          Vazba: Brožovaná

Anotace: 13. komnata milenek od autorů Sofie Králové a Tomáše Kristla je pohledem do světa nevěrného muže, jeho milenky a jím podváděné ženy. Kniha je inspirována skutečným příběhem milostného trojúhelníku a čtenářům přibližuje myšlení, pocity a emoce lidí, kteří nevěru a paralelní vztah sami prožili. Tomáš je šťastně ženatým otcem, který se nikdy neocitá v potížích. Jednou však prožije zdánlivě nevinný flirt se svou kolegyní z práce, svobodnou matkou Sofií. Časem Sofii svede a v průběhu několika měsíců si s ní vytvoří paralelní vztah, který před okolím úspěšně tají. Sofie otěhotní a poté i Tomášovi porodí nemanželskou dceru. Několik dalších měsíců Tomáš žije dva oddělené životy, plné jeho výmluv, lží, obviňování a manipulací. To se nezmění ani poté, kdy se vše dozví jeho žena. Tomáš rozehrává hru, ve které se všichni ocitají ve slepé uličce a v níž zákonitě není vítěze.

Obálka: Krásná obálka mě upoutala. Miluju růžovou barvu a ve spojení s černou vypadá skvěle. Ke knížce takového tématu se mi celá obálka hodí a nemám výhrady.

Děj: Tomáš je bohatý podnikatel, který se zaplete se svoji asistentkou Sofii, i když je šťastně ženatý a s manželkou má dceru. Ze začátku bere nevěru na lehkou váhu, postupně se do celé situace zamotává a vede dva životy. Celý vztah se Sofií tají a nedokáže se rozhodnout, se kterou ženou chce být.

„Nikdy už nechci nic takového zažít.“ (strana 48)

Hodnocení: Ještě než jsem začala číst, problém, který řeší tato kniha, jsem brala spíš jako černobílý a určitě jsem do čtení nešla na plno. Vzpomněla jsem si i na pár facebookových vtípků o nevěře a vážně jsem se zasmála. Jiná situace musí být, když se do čtení dáváte po těžce prodělané nevěře. Ale i když jsem knihu četla za celkem dobré pohody, ke konci jsem měla depku, a jakou.

„Kolikrát jsem přicházel domů a byl připravený přiznat tu krutou pravdu. Ale nikdy jsem to nedokázal skutečně říct.“ (strana 95)

Kniha je rozdělená na části, které přispívají k pochopení celé tématiky. První (Nevěra v kostce) se zabývá nevěrou z neutrálního pohledu. Tato část je zapsána jako jakákoliv příručka o nevěře. Shrnutí věcí, které všichni víceméně vědí, ale nikdo je nechce slyšet. První kapitola je ta nejnudnější (obohacením jsou citáty, které provázejí každou kapitolu), ovšem s dalšími částmi přichází pravá nevěra v přímém přenosu.

„Nenáviděla jsem větu „už musím jít.“. Každou tou větou jako by mi bodal nůž do zad.“ (strana 57)

Příběh milenky Sofie je napsán jako lepší forma deníku. Sofie popisuje události, tak jak se staly. Vážně jde jen o to, co se stalo, protože forma není moc úchvatná. 

O to víc se dá soustředit na vývoj událostí a jednoduše se sledují pocity, které Sofie právě má. Příběh nevěrného Tomáše je síla. Podle mě vás vždycky víc dostane zpověď druhého pohlaví. U Sofie jsem víceméně takovéhle chování čekala, ale u Tomáše jsem jen kroutila hlavou. Pochopit muže by nevydalo ani na miliony knih. Tomášova část mi sice nedovolí muže pochopit, ale určitě mi hodně otevře oči.

„Stále mé nesplněné sliby a její nenaplněná očekáván.“ (strana 97)

Další část se zabývá pohledem přátel. Tahle část mě hodně zaujala, protože ještě nikde jsem nečetla, jak nevěra ovlivní lidi kolem vás: kamarády, příbuzné i kolegy z práce. Každý si samozřejmě může myslet, že to je jen jeho věc, ale tahle část knihy vás vyvede z omylu. Poslední část zodpoví na zvídavé otázky, které by čtenáři mohli ještě mít. Celá kniha funguje jako sehraný celek.

Po dočtení mám zvláštní náladu, kniha je obohacující, ale já se nemůžu zbavit pocitu zmaru. Pro mě byla určitě přínosnější Tomášova část. Je až děsivě skličující sledovat mužskou „logiku“ a absenci jakéhokoliv citu. V něčem je jednodušší být chlap. 

Líbilo se mi, jak ke všemu přistupovali autoři knížky. Nesnažili se hrát si na všeznalé psychology, nikoho neodsuzovali, prostě jen napsali, jak to všechno bylo, i když je jasné, že některé věci zůstaly čtenářům skryté.

Knihu doporučuji všem. Je jedno, jestli prožíváte idylický vztah, nebo jste nevěru právě prožili. 13. Komnata milenek se hodí v jakékoliv chvíli vašeho života.

Celkový dojem: 85 %

• Za věnování recenzního výtisku moc děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum.
• Knížku si můžete objednat ZDE.

Zdroje:

Anotace + obálka

Obrázky