Smrtící dotyk
Série: Vyvolená
bohy
- Originál: The Sin Eater´s Daughter
- Autor: Melinda Salisburyová
- Překlad: Romana Bičíková
- Nakladatelství: Fragment
- Rok vydání: 2015
- Počet stran: 254
- Vazba: Brožovaná
Anotace: Twylla je
dívka vyvolená bohy. Je zosobněním božské dcery a jako taková je zaslíbená
princi. Za svoji výjimečnost ale draze platí: každý měsíc musí pozřít jed, a
přinést tak důkaz o svém božském postavení. Její dotyk je však pro obyčejného
člověka smrtící. Twylla proto není běžným členem královského dvora. Je
královninou popravčí. Každý měsíc navštěvuje vězení a přikládá své ruce na ty,
kteří jsou odsouzeni k smrti. Žije osaměle a izolovaně. Když ale nastoupí nový
strážce, vše se změní. Spustí se kolotoč dvorských intrik, úkladů a
vražd...Dokáže si dívka správně zvolit mezi královským snoubencem a
přitažlivým, ale obyčejným smrtelníkem? Rozhodne se pro povinnost, nebo pro
lásku?
Recenze - Eragon
Obálka: Velmi
vkusné, zároveň originální a příliš neprozrazující děj. Obálka svůj úkol určitě
splnila.
Proč jsem si
knihu vybrala: Na nové série a autory jsem vždycky
zvědavá. Vyvolená bohy má zajímavý
nápad, který mě hned okouzlil. Číst knížku jsem chtěla co nejdříve a nechat se
překvapit co Melinda Salisburyová vymyslela
za příběh.
„Můžete přece říkat,
co se vám zlíbí.“
(strana 80)
Děj: Twylla
má osud jasně daný. Je ztělesněná bohyně, která se má stát královnou. Než se
tak stane, musí plnit královniny rozkazy a zabíjet odsouzené zločince. Twylla
má dar díky němuž dokáže zabít pouhým dotekem ruky kohokoliv. Proto je až na
výjimky sama, pouze ve společnosti strážců. Zaběhnutý kolotoč naruší výměna
strážců a návrat prince, který pobýval dlouhá léta v cizině.
Hodnocení: Smrtící
dotyk ve mně vyvolal rozporuplné pocity. Oceňuji zajímavý nápad, vcelku dobře
propracované postavy, ale mám problém se stylem psaní autorky. Zabývá
se nepodstatnými věci a neumí příliš děj stupňovat. Z milostného
trojúhelníku jsem rozpačitá, nápad opět dobrý (ne že by to bylo něco
nového pod sluncem), ale autoka nedokáže vyvolat emoce, které by se na těchto místech hodily.
„Sama jsem tím
náhlým poznáním ohromená.“ (strana 159)
Knížka se
dobře čte, ale chybí mi tam něco, co sama pro sebe pojmenovávám „kouzlo
knížky“. Technicky není nic špatně, ale je to až moc šroubovité. Konec je na
pěst. Chápu, že autorka chce čtenáře navnadit ke čtení dalšího dílu, ale u mě
to navozuje jen pocity ve stylu „už mě to snad ani nezajímá“.
„Skloním se
k pukrleti, aby mi neviděl do tváře, a tiše doufám, že v ní nemám
vepsaný strach.“ (strana 164)
Stylizace do bájného příběhu, který se
ještě hledá, je vhodnější pro mladší čtenáře. Já nemůžu říct, že by se mi
knížka nelíbila, ale že bych jí zařadila do svých oblíbených, to také ne. Mám
strach, že je to jedna z těch knih, kterou přečtete a zapomenete, o čem
vlastně je. Melinda Salisburyová by
měla do svého psaní přidat trochu víc „šťávy“.
Procenta - aneb jak se mi líbí:
·
CZ
obálka: 85 %
·
Děj:
65 %
Celkový dojem: 70 %
- Za věnování recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment.
- Knížku si můžete objednat ZDE.
Zdroje:
Žádné komentáře:
Okomentovat