Recenze: Eragon

Eragon

Série: Odkaz dračích jezdců

•          Originální název: Eragon
•          Autor: Christopher Paolini
•          Překlad: Olga Staníčková
•          Nakladatelství: Fragment
•          Rok vydání: 2004
•          Počet stran: 488
•          Vazba: Vázaná

Anotace: Jeden chlapec, jeden drak, svět dobrodružství. Fantasy bestseller Eragon z pera patnáctiletého Christophera Paoliniho, který nadchl miliony čtenářů po celém světě. Vypráví příběh chudého farmářského chlapce, který najde v Dračích horách modrý kámen, z něhož se vyklube dračí mládě - Safira. Spolu se vydají na nebezpečnou cestu královstvím ovládaným králem, jehož zlo nezná mezí. Dokáže Eragon naplnit své předurčení a převzít břímě legendárních Dračích jezdců? Osud království možná leží v jeho rukou...

 

Obálka: Obálku znám už dlouhá léta a neumím si představit jinou verzi. Zvyk je železná košile.

Proč jsem si knihu vybrala: Eragona už četl kde kdo. Dokonce i lidé, kteří normálně vůbec nečtou, a protože jsem už nechtěla zůstávat pozadu, rozhodla jsem se, že čtení už nejde odkládat.

„Nicméně něco se nepovedlo a náš zloděj získal jedno vejce.“ (strana 223)

Děj:  Eragon je obyčejný vesnický chlapec, který jednoho dne v horách objeví modrý kámen. Eragon se ho snaží prodat a získat nějaké peníze na obživu, ale nedaří se mu to. Ukáže se, že modrý kámen může nabídnout mnohem víc než vydělané peníze. Chlapec je v šoku, když se z kamene vyklube malý drak, nakonec se s celou situací smiřuje a drakovi dává ušlechtilé jméno - Safira. Eragon se ocitá na začátku velkého dobrodružství, kterým ho bude provázet Safira, společně musí zdolat nebezpečnou cestu a zachránit království, které ovládá zlý král. Má mladý Eragon šanci? 

„Víš, možná bychom tu měli nějaký čas zůstat.“ (strana 189)

Hodnocení: Kdo by neznal Eragona, jako by nežil. I když kniha vyšla už v roce 2004, já jsem se do čtení nehrnula (to bude ta prapodivná averze k opěvovaným bestsellerům). Mezník nastal před pár lety, kdy jsem se vypravila na filmové zpracování Eragona. Edward Speleers se sice hodně snažil a pohled na něj nebyl vůbec špatný, ale film byl velké utrpení, a protože jsem v té době knihu nečetla, tak šlo hlavně o utrpení plné zmatení. Netušila jsem, která bije a zážitek z filmu nebyl dostačující na přečtení knížky.

„Z nějakého důvodu lidé chvalořečí všechno, co udělali Jezdci.“ (strana 63)

V roce 2013 jsem se odhodlala všechny předchozí zážitky zapomenout a dát se do čtení Eragona s čistým štítem. Tohoto rozhodnutí ovšem po dočtení hodně lituji. Čím jste starší, tím je Eragon méně fascinující. Celou knihu se mi nepodařilo dostat se do toho úchvatného prostředí, kterým Chris Paolini všechny ohromil.  V knize je sice spousta hvězdných momentů, ale jako celek na mě asi nefungují tak, jak by měly.

„I kdyby ses cítil sebeunavenější a sebehladovější, musíš ji zachránit.“ (strana 308)

Další problém bych viděla v tom, že nemám ráda Pána prstenů (ukamenování si nechte na později). Jedna z hlavních motivací proč číst Eragona obsahuje chytlavou frázi: „Pokud máte rádi Pána prstenů…“ Ne opravdu nemám ráda Pána prstenů. To mě přivádí k nejlepšímu rozboru Pána prstenů. Pokud jste viděli Clerks: Muži za pultem, víte, o čem mluvím. Video stojí to za to.

I když z Eragona nejsem nijak nadšená, nic nemění to, že Chris Paolini je opravdu talentovaný. V patnácti letech je každý obvykle rád za slušný jednostránkový sloh a to co předvádí Chris s Eragonem je úctyhodné.

Procenta - aneb jak se mi líbí:

·         CZ obálka: 80 %

·         Děj: 55 %

Celkový dojem: 67 %

• Za věnování recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment.
• Knížku si můžete objednat ZDE.

Zdroje:

Anotace + obálka

Obrázky