Recenze: Radúz a Mahulena

Radúz a Mahulena

Autor: Julius Zeyer
Obálka: Jiří Miňovský
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Počet stran: 104
Vazba: Brožovaná

Anotace: Pohádkové drama z roku 1896 bylo inspirováno slovenskou lidovou pohádkou, avšak titulní motiv milenců, kterým jejich okolí nepřeje, je obsažen v nespočtu pohádek a pověstí. Titulní hrdina Radúz zabloudí na lovu do cizího království a zamiluje se do princezny Mahuleny, k velké nelibosti její matky, která se oběma milencům krutě pomstí.

Obálka: Zelené obálce se originalita upřít nedá. Je to velmi odvážné zpracování, které mě oslovilo.

Autor: Julius Zeyer se narodil v roce 1841, pocházel z pražské měšťanské rodiny, která měla francouzský a židovský původ. Jeho rodným jazykem byla němčina. Zeyer cestoval po celé Evropě. Po tom, co odmítl otcovo přání vést rodinný dřevařský závod, odcestoval do Ruska, kde působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách.

Julius Zeyer se nikdy neoženil a není ani známo, že by měl vážný partnerský vztah se ženou. Mezi jeho velmi blízké přátele však patřilo hned několik žen, s nimiž si velmi dobře rozuměl. Umírá v roce 1901 na selhání srdce. Ačkoli si přál být pohřben na lesním hřbitově u Vodňan, odpočívá jeho tělo v Praze na Slavíně.

„Chci k němu, a nepustíte-li mě hned, pak s vámi se všemi se v zápas dám! “ (strana 76)

Děj: Magurský princ Radúz se při jedné z loveckých výprav dostane do cizího království. Pronásleduje krásného, bílého jelena a nakonec ho skolí. Když se chce vrátit zpátky do svého království, je zajat. Přivedou ho ke králi Stojmírovi, který ale s Radúzem nemá slitování.

V minulosti si chtěl vzít jeho matku Nyolu, ta si nakonec vybrala Radúzova otce a na Stojmíra zbyla ošklivá čarodějnice. Pln zášti se rozhodne Radúze ztrestat. Jediná ze tří Stojmírových dcer – Mahulena, Radúze lituje a chce mu pomoci, když ho přikovají k Orlí skále, přijde ho zachránit. Královna ovšem jejich štěstí nepřeje a oba dva prokleje.

Hodnocení: Radúz a Mahulena je české drama napsané na motivy slovenské pohádky, které se už v roce 1970 dočkalo filmového zpracování. Kniha je mým dalším favoritem z povinné četby. Přiznávám se, že tenkrát mě ke čtení vedlo hlavně zjištění, že nemá víc jak sto stran. A navíc jsem posedlá jménem Radúz, přijde vám taky tak skvělé?

„Výraz tváře tvé mi cizí jest.“ (Strana 74)

Děj není nijak obsáhlý, ani propletený. Soustředí se hlavně na Radúze a Mahulenu, jejich vztah a překážky, které musí překonat. Poetická linka je patrná v každém slově, atmosféra příběhu přesahuje stránky a čtení nabývá jiných rozměrů. I když kniha nemá víc jako sto stran je odvyprávěna jako velice citový a něžný příběh. Při čtení se soustředíte hlavně na pocity, proto je lepší číst pomalu (za začátku je to stejně nutné, než si zvyknete na jazyk a styl jakým je dílo psané), kniha vám to mnohonásobně vrátí.

„Ať slunce jej a země obdaří.“ (strana 17)

Radúze a Mahulenu bych doporučila všem milovníkům dobrého čtení. Určitě oceníte působivost příběhu, která zasáhne všechny věkové kategorie.

Procenta - aneb jak se mi líbí:

· CZ obálka: 80 %

· Děj: 80 %

· Love story: 85 %