Recenze - Deklarace smrti

Deklarace smrti

Série: The Declaration

•          Originální název: The Declaration
•          Autor: Gemma Malley
•          Překlad: Milena Hordinová
•          Nakladatelství: Fragment
•          Rok vydání: 2013
•          Počet stran: 256
•          Vazba: brožovaná

Anotace: Velká Británie, rok 2140. Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán. Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Obálka: Oproti prvnímu vydání je to určitě posun k lepšímu. První verze obálky vypadá dětsky a nemíří na cílovou skupinu čtenářů. Druhé vydání se vyvedlo lépe, barva i písmo jsou mnohem lepší. Nejvíc mě zaujal dívčin účes, sama bych něco takového nezvládla.

„Vstávej, ty nemožný Přebytečný“ (strana 77)

Děj: 22. století – Byl vynalezen lék na dlouhověkost. Nikdo, kdo bere léky, nemusí zemřít. Aby se zabránilo přelidnění, každý může mít jen jedno dítě. Patnáctiletá Anna má tu smůlu, že se narodila rodičům, co měli dvě děti – je Přebytečná. Svůj krátký život zasvětila učením se na práci služky. Škola Grange Hall zajišťuje Přebytečným šanci začlenit se do života, ale jediné co skutečně dělají je propracované vymývání mozků. Anna je na tom v porovnání s ostatními docela dobře. Má velkou šanci stát se Užitečnou osobou a začlenit se do společnosti. Plány jí překazí osvícený Petr, který do Grange Hall právě přichází.

„Přebyteční tu nejsou proto, aby se jim věci líbili, ale aby věci dělali. Užitečné věci“ (strana 33)

Hodnocení: Patřím k těm šťastným, co četli už první vydaní, které ještě neslo název: Přebyteční – příběh z roku 2140. Pamatuju si to celkem živě. Moje mladší sestra přinesla z knihovny dětsky vypadající knížku a vítězoslavně tvrdila, že je to ohromná pecka, kterou dokonce přečetli i někteří kluci z její třídy. To mě hned zaujalo. Opravdu tohle četla parta končících sedmáků?

 

„Myslím, že ani já tady nechci zůstat.“ (strana 109)

Nedůvěřivě jsem knížku otevřela a začetla jsem se. Byla jsem unešená. Něco takového jsem nikdy předtím nečetla (asi by mě pobavilo, že podobné knihy budu v budoucnu číst pravidelně). O pár let později jsem se dozvěděla, že nakladatelství FRAGMENT chystá druhé vydání. Když jsem „novou“ knihu otevřela, popadlo mě nemalé déjà vu.

Doufám, že ze mě nemluví sentiment, ale čtení jsem si užívala právě proto, že už jsem Deklaraci jednou četla. Celý příběh pro mě znovu ožíval a díky druhému čtení jsem mnohem lépe chápala celý děj. Také jsem ale viděla různé nedokonalosti, které jsem předtím neviděla.

Doporučení: Deklaraci bych doporučila mladším čtenářům, co mají málo zkušeností s dystopickou literaturou. V tomto období budou knížku považovat za skvost. Na starší čtenáře může Deklarace smrti působit jako „vykradačka“ nápadů, ale datum publikování vás přesvědčí o tom, že knížka je „babička“ našich oblíbených dystopií.

Procenta - aneb jak se mi líbí:

·         CZ obálka: 80 %

·         Děj: 80 %

·         Love story: 75 %

Celkový dojem: 78 %

• Za věnování recenzního výtisku moc děkuji nakladatelství Fragment.
• Knížku si můžete objednat ZDE.

Zdroje:

Anotace + obálka

Obrázky