Recenze: Broučci

Autor: Jan Karafiát
Ilustrace: Ondřej Sekora
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2013
Počet stran: 120
Vazba: Vázaná

Anotace: Vyprávění o rodině svatojánských broučků, jejichž prací je v noci svítit lidem, vyšlo poprvé v roce 1876 a díky neutuchající oblibě čtenářů se již dočkalo více než stovky vydání. Poetické příběhy rodiny Broučků inspirovaly mnohé výtvarníky, zejména Jiřího Trnku, a byly několikrát převedeny na filmové plátno. Hlavní postavou je malý nezbedný Brouček, který má svou hlavu a neposlouchá své rodiče a tetu Janinku, ačkoliv na to často doplácí. Autor broučků Jan Karafiát byl evangelický kněz a „Broučci“ jsou alegorickým zobrazením rodiny, která žije podle křesťanských hodnot, v souladu s přírodou.

Obálka: Myslím, že je pro dětské oči lákavá a přitažlivá i při velké konkurenci jiných pohádek.

Autor: Jan Karafiát byl český farář. Patřil k neformálnímu hnutí, jehož ideálem byla krásná církev Kristova. Rodina Jana Karafiáta sice patřila k zámožnějším, jeho dětství bylo přesto velmi skromné. Otec František Karafiát se oženil s vdovou se čtyřmi dětmi. Společně pak měli dalších šest (takže jich bylo přesně tolik, co malých broučků). Z nich byl Jan nejstarším.

Revidoval Bibli kralickou a zapsal se do literatury půvabnou knihou Broučci. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal církvi českobratrské, která díky tomu mohla finančně podporovat vydání Bible a církevních tisků.

„A tu Brouček vidí, že tam kdosi stojí zády o sloup opřený.“ (strana 41)

Děj: Rodina svatojánských broučků – maminka, tatínek a malý Brouček. Brouček častokrát neposlouchal svoje rodiče a ani tetičku Janinku, nejvíc ze všeho miloval létání a nemohl se dočkat až začne svítit lidem. Celá rodina žila v souladu s přírodou a Biblí. Před jídlem se modlili, konali dobro a věřili, že vše, co je čeká, je z rukou Božích.

"Stála u ohniště a vařila brambůrky." (strana 88)

Hodnocení: Broučky jsem jako malá zbožňovala. Patřili k mým nejoblíbenějším večerníčkům a ráda jsem je kreslila. Doma jsme měli knížku ve starším vydání, ale když jsem se jí snažila najít, úspěch se nekonal. Rozhodla jsem se, že si chci knížku připomenout. Chvíli mi sice dělalo problémy zvyknout si na zvláštní uvozovky, ale ke konci knihy jsem už ani tento nedostatek nevnímala.

"Tak, Broučku, copak ti říkala Janinka?" (strana 85)

Některé části jsou popisovány příliš jednoduše a jednotvárně, ale musím říct, že toho jsem si všimla až teď, když jsem knihu četla. Jako malá jsem žádné vady nevnímala. Musím pochválit ilustrátora, protože obrázky celou knížku dotváří a každá kresba vypadá skvěle. Líbilo se mi, že některé obrázky byly barevné a jiné zůstaly jako omalovánka ideální k vybarvení (do knížek ovšem nemalovat!).

Myslím, že tolik vydání svědčí o tom, že je knížka velmi populární a má velkou pozornost čtenářů. Broučci pro mě tvoří základnu dětských knih a nemělo by na ně zapomenout.

Procenta - aneb jak se mi líbí:

· CZ obálka: 85 %

· Děj: 85 %